JIŘÍ VONDRÁČEK (30) je součástí týmu od roku 2018, kdy přešel z Viktorie Jirny. V kádru si okamžitě našel své místo a v další sezoně přebral po Petru Němečkovi kapitánskou pásku. Mužstvo tak vede jako kapitán čtyři roky. Kromě úspěchů s Kolínem – třeba skalp ligových Pardubic v MOL Cupu nebo postup do České fotbalové ligy – má na svém kontě také dva soutěžní zápasy za Slavii Praha a jeden start v české reprezentaci do 21 let.
Jaká to byla sezona z tvého pohledu?
Nejen pro mě, ale myslím si, že pro celý Kolín byla až neočekávatelně úspěšná. Jakožto nováček jsme po podzimu byli na druhé příčce a sehráli jsme vyrovnané utkání s Žižkovem. To asi čekal opravdu málokdo. Nakonec jsme se umístili čtvrtí, což je opravdu úspěch. Teď ale bude daleko složitější podobné umístění a výkony, kterými jsme se prezentovali, zopakovat.
Který zápas byl pro tebe nejnáročnější? Proč?
Za mě asi domácí zápas s Žižkovem, kvůli tomu, jaký kádr měl Žižkov k dispozici, ale také hlavně kvůli tomu, že jsem do zápasu šel i s teplotou. Nakonec jsem musel poměrně brzy střídat. Ale těch náročných zápasů byla celá řada, vlastně si nevybavuji, jaký zápas náročný nebyl. Opravdu se zápasy v ČFL a rok předtím v divizi absolutně nedají porovnávat. V divizi jsme byli často na balónu, tady mi to přijde často obráceně.
V čem byla vaše největší síla?
V produktivitě. Dali jsme poměrně hodně gólů. U našich zápasů se divák nemohl nudit.
Dlouhou dobu jsi kapitánem týmu. Jak jsi se k pásce dostal?
Ze začátku to bylo ještě v divizi rozhodnutí trenéra. Postupně se klasicky hlasovalo i mezi hráči. S Dominikem Veselým jsme tu služebně asi nejdéle, i když on přece jen o něco déle, brzy mu jí asi přenechám.
Jaké jsou tvoje povinnosti a odpovědnosti v roli kapitána?
Nejsem zastáncem toho, že kapitán je něco víc než hráči, nebo že by měl mít nějaké výhody. Tu pásku prostě někdo mít musí. Ale samozřejmě, že za to jsem rád. Jako povinnosti a odpovědnosti bych zde zařadil například komunikaci s rozhodčím a v kabině asi jako taková spojka mezi týmem a trenérem.
Jak funguje taková spojka?
Když je nějaký, řekněme, problém v kabině, přetlumočím to trenérovi. Jsou to základní věci, třeba pokud jsme unavení nebo potřebujeme posunout sraz na trénink a tak podobně.
Snažíš se nějak víc motivovat své spoluhráče před zápasy?
Kdo mě zná, tak asi ví, že nejsem úplně ten motivátor, abych strhnul i celý tým. Máme celkem zkušený tým, takže si myslím, že se každý na sezónu či zápas dokáže namotivovat a připravit sám. Samozřejmě, že pokud mám potřebu něco říci, tak to řeknu, ale takový prostor má v kabině úplně každý, neděláme rozdíly.
A v případě jarních nezdarů?
To trošku kopíruje moji odpověď v předchozí otázce. Samozřejmě jsme o venkovních nezdarech moc dobře věděli a snažili se to napravit. Ne vždy se to ale podařilo. Do budoucna to budeme chtít určitě zlepšit. Zase na druhou stranu, domácí zápasy byly přesný opak, takhle bychom se chtěli prezentovat i nadále.
Jaká je tvá úloha na hřišti?
Mojí úlohou je zklidnit hru a dát hře myšlenku. Každý z nás má přednosti někde jinde, já třeba rozhodně nejsem typ, který přeběhne v 90. minutě celé hřiště a dá gól. U mě je to dáno typologií, nehrnu se bezhlavě dopředu. Snažím se, abychom více drželi míč na kopačkách, uklidnili se a znovu nabrali síly. Pokud je možnost, pokouším se využít nějaké překvapivé přihrávky do šance.“
Pokud se nepletu, můžeš hrát na středu, podhrotu i v útoku. Kde se ti hraje nejlépe?
Přesně tak. Bojím se, že bude jen otázkou času než skončím na stoperovi. Nejlépe se asi cítím v podhrotu, kde mám trochu volnosti. Ve finále mi je to opravdu úplně jedno.
V minulosti jsi snil o lize ve Slavii, kvůli zranění to ale nevyšlo. Jak na toto období vzpomínáš?
Jen v dobrém, ale přece jenom, bylo mi 18 let, šel jsem z divizního Náchoda do Slavie. Můžete si udělat obrázek, jak velký skok to byl. Teď, když se zpětně ohlédnu, bych řadu věcí udělal jinak. O zranění to úplně nebylo, já snad nějak vážně zraněný ještě ani nebyl, problém byl určitě v hlavě, hlavně v sebevědomí. Dále také konkurence, byla tam spousta kvalitních kluků. Zkušenost to ale byla obrovská a jsem za ní rád.
Na kontě přece jen máš dva ligové zápasy…
Abych tě opravil, tak jeden ligový zápas, to proti Příbrami a jeden zápas v poháru. Tam se mi dokonce povedlo dát i gól. Vzpomíná se na to hezky, ale zase bych to nepřeceňoval. Bylo to první kolo poháru, hrálo se s divizním Meteorem. Adam Hloušek vyvezl balón po levé straně, nacentroval do vápna a mně se překvapivě dobře povedlo míč trefit z voleje. Hned další zápas jsem byl v základní sestavě proti Příbrami, ale to už z mé strany nebylo ono. Tempo a kvalita byla trochu někde jinde.
Na co vůbec nejraději vzpomínáš ze své fotbalové kariéry?
Je to právě to období ve Slavii, nejen v A-týmu, ale také v juniorce. Dále asi i za start v reprezentaci U21 pod panem Dovalilem. To byl přátelský zápas se Slovenskem. Slováci to měli jako generálku. Hrálo se v Kroměříži a trenér Dovalil zkoušel spoustu nových hráčů včetně mě. V té době fungovala ještě juniorská liga, kde jsem byl v tu dobu asi nejlepší střelec, proto jsem dostal šanci s ostatními kluky. Zápas se nám vydařil, tuším, že jsme vyhráli 1:0.
Před deseti lety jsi v juniorském dresu Slavie dal hattrick Liberci. Vzpomínáš?
Ano vzpomínám. Vysoká výhra, umělá tráva. Tuším, že se to snad vše stihlo do poločasu. Dostal jsem dokonce ocenění za hráče kola po tomto zápase.
Podařilo se ti i v dospělém fotbale nasázet soupeři tři a více gólů v jednom zápase?
Málokdy, ale pokud tedy nepočítáme tento zápas juniorské ligy a ani přátelská utkání, povedlo se mi to tady v Kolíně, ještě v divizi, tuším, že dvakrát.
Jaké dovednosti z juniorky Slavie nejvíce využíváš dodnes?
Přehled ve hře a hra na minimum doteků.
Změnil jsi naopak něco od té doby?
Hlavně jsem se zklidnil. Vím, že fotbal není všechno a o to víc si na hřišti věřím.
Na čem nejvíc bude potřeba zapracovat během letní pauzy?
Získání kondice. Přišlo mi, že na konci sezóny nám už trošku docházel dech. Dále taky na taktické stránce a držení balónu.
S čím osobně půjdeš do další sezony?
Osobní cíle si úplně nedávám, ale byl bych rád, abychom hráli v klidném středu tabulky a prezentovali se kvalitním fotbalem.
Jak vidíš svou fotbalovou budoucnost?
Vzhledem k mému věku se už nekoukám výš, ale spíš níže. Čerstvě se nám s manželkou narodila dcera a v budoucnu se plánujeme přesunout zpět odkud pocházíme, blíže ke Krkonošům.
