Post: útočník
Číslo: 9
Sezona: 2014/15; 2020/21
Preferovaná noha: pravá
Přesuneme se k plně ofenzivní dvojici. Na levého útočníka byste postavili Jiřího SODOMU! V Kolíně odehrál „jen“ dvě desítky zápasů, přesto si získal vaše hlasy, a to především povedeným podzimem, ve kterém se blýskl především precizním zakončením. To ho dostalo na prozatímního krále střelců divizní sezony 2020/21.
„V Kolíne se mi líbí moc. Jsem šťastný za to, že jsem tenhle krok udělal, protože jsem celý život hrál daleko od domova a teď jsem se konečně mohl vrátit hrát fotbal kousek od místa, kde bydlím.“
V šesti letech poprvé nazul kopačky a postavil se v nich na trávníku ve Velkém Oseku. Od roku 2003 hrával za Nový Bydžov, a to i poté, co přestoupil do Slavie Praha. Střídání Slavie a Nového Bydžova skončilo v roce 2006, kdy už zůstal na dlouhá léta kmenovým hráčem sešívaných.
Postupně prošel všemi slávistickými mládežnickými kategoriemi a stal se tak jejím odchovancem. Na hřišti se potkal i s hvězdami Slavie, jako například Tomášem Necidem, Karlem Pitákem, Milanem Škodou či Tomášem Součkem. V roce 2013 se také dostal do reprezentačního výběru U19. První zápas odehrál proti Kypru, který české mužstvo ovládlo 4:1! (sestava: Staněk – Matějů, Bederka, Souček, Simič – Čavoš (87‘ Kalvach), Prošek – Matoušek, Mašek (77‘ Buchvaldek), Holzer – Sodoma (64‘ Schick)). Celkem odehrál pět zápasů a dokázal se jednou prosadit, a to v utkání s Chorvatskem, kdy otevřel skóre zápasu hned v první minutě. Branka to byla dokonce vítězná, Češi zvítězili 3:0. Na trávníku si také zahrál proti Španělsku, Itálii či Bulharsku. V posledním jmenovaném zápase také uviděl svou jedinou reprezentační červenou kartu.
„První se mi vybaví kvalifikace na ME, kterou jsme prošli bez ztráty bodu a porazili jsme silné Chorvaty. Tady jsem vstřelil gól na 1:0. V podstatě každý zápas za reprezentaci je moment, na který se nezapomíná.“
V červenobílém dresu si zahrál i nejvyšší soutěž. Svou ligovou premiéru zažil 2. května 2014, kdy slávisté hostili Příbram. V devadesáté minutě střídal Martina Juhara a debut to byl vítězný, Slavia zvítězila po brankách Hrubého, Necida a Juhara 3:0! (sestava: Černý – Neves, Smejkal, Škoda, Dostál – Gecov (90‘ Prošek), Hrubý – Juhar (90‘ Sodoma), Piták (90‘ Zmrhal), Nitrianský – Necid)
Podruhé se v Edenu postavil Jablonci nad Nisou, v osmdesáté šesté minutě nahradil Tomáše Necida. Tentokrát bral po bezbrankové remíze pouhý bod.
„Slavie je srdeční záležitost. Prožil jsem tam celou svou fotbalovou kariéru, dostal jsem příležitost naskočit do ligy, hrát za reprezentaci. Navíc mě Slavie vychovala a prakticky všechny kamarády, které mám, jsem poznal právě tam. Dodnes mám s některými skvělé vztahy.“
Kromě dvou prvoligových startů byl také čtyřikrát na lavičce, a to proti Baníku Ostrava, Viktorii Plzeň, při derby s pražskou Spartou a naposledy s Mladou Boleslaví.
„Na starty v áčku Slavie vzpomínám strašně rád. Bylo to něco nádherného hrát před vyprodaným Edenem. Tyhle vzpomínky si ponesu do konce života, je to jeden z důvodů, proč milovat fotbal, a to hlavně kvůli lidem, kteří vám fandí a podporují vás. Když vidíte, jak vám tleská celá tribuna Sever, obrovsky vás to nakopne.“
Jeho fotbalové cesty ale nevedli jen do první ligy. V sezoně 2014/15 hostoval půl roku na Admiře Praha a druhou polovinu téže sezony strávil v tehdy druholigovém Kolíně. Během půl roku odehrál v kolínském dresu jedenáct utkání, nevstřelil ovšem ani jeden gól a byl svědkem pádu Kolína zpět do ČFL. Následující sezonu zamířil do Dobrovic a v roce 2016 opustil sešívané a upsal se pražskému Motorletu. Po dvou letech se však vrátil do třetiligových Dobrovic, kde v sezoně 2018/19 odehrál 31 soutěžních zápasů a 2 pohárové a celkem nastřílel deset gólů. V létě 2019 se vrátil opět do Motorletu a po roce v Praze odešel právě do ambiciózního Kolína.
„Do Kolína jsem šel z několika důvodů. Jedním z nich byla vzdálenost, mám to na hřiště asi 5 minut, další byl ten, že se mi nelíbí, že Kolín hraje pouze divizi a doufal jsem, že budu jedním z článků, který Kolínu pomůže k postupu do vyšší soutěže.“
Zdálo by se, že v Kolíně za tak krátký čas nemůže stihnout nic většího. Před sezonou byl dokonce podceňovaným hráčem. Opak je však pravdou. Soda dokázal prodat svoje přednosti, kterými jsou jednoznačně skvělé pokrytí balonu, jeho precizní rozdání spoluhráčům a chladnokrevné zakončení, které z něho udělalo prozatímního krále divizních střelců. Během osmi zápasů nasázel jedenáct branek! Pokud sečteme i jeho druholigové starty, představil se v kolínském dresu ve dvaceti zápasech.
„Mezi sezonami je obrovský rozdíl hlavně v kvalitě kabiny, a to po lidské stránce. Máme perfektní partu, a i proto se nám na hřišti tak daří.
Výrazně se také zapsal jako člověk se srdcem na správném místě, když se na podzim minulého roku zapojil do charitativní činnosti! Nejen že se podílel na přípravách vánočního trhu pro Rozárku, ale také vydražil dres Tomáše Součka z West Hamu a založil účet, na který mohli lidé přispívat libovolnou částkou. Jeho prací se vytěžilo 350.000,- Kč a z trhu 255.000,- Kč!
„Jsem rád, že se nám povedlo Rozárce pomoct. S rodinou jsem v kontaktu prakticky každé tři dny a jsem rád, že se na ten původní nápad nabalilo strašně moc dalších lidí a fungují další sbírky, které rodině pomůžou.“
Suma sumárum, Soda ušel velký kus cesty a dnes dokazuje, že není jen vynikající fotbalista, ale také skvělý člověk. Navíc je to velký showman, se kterým v kabině o zábavu rozhodně není nouze! Také je jasné, že by s Honzou Štočkem dokázal utvořil krvelačné útočné duo, které by bylo postrachem nejen divizních plácků.
