Trenér FRANTIŠEK DOUDĚRA má za sebou už čtvrtou přípravu na lavičce Kolína. Úkol nemá jednoduchý, za tu dobu se mu obměnil téměř celý kádr. Soupisku na nový ročník už má však vyřešenou a s týmem se chystá na podzimní jízdu 3. českou fotbalovou ligou. Do Kolína by chtěl v rámci MOL Cupu přivést zvučného soupeře.
Kouči, zvládl jste si po hektické sezoně odpočinout a nabrat síly?
Sezona byla psychicky náročná a pocitově fakt dlouhá. Člověk ale od fotbalu úplně nedokáže vypnout. Jediné, co nebylo, tak byly odpolední tréninky. O fotbale mluvíme doma pořád, hlavně s mými kluky. Dělali jsme také nové hráče, skládali jsme to už na novou sezonu. Člověk si řekne, že nebude aspoň týden poslouchat o fotbale, ale to nejde. Takže takové klasické léto.
Minulá sezona byla – jak jste říkal – hodně náročná a bojovali jste až do samého závěru. Jak byste se za ní ohlédl?
Udělali jsme si ji náročnou sami. Pro nás to zároveň byla sezona zkušeností. Považuji to za něco, co se v knížkách nebo u piva nedá prožít, maximálně se o tom dá povídat. Kdo to ale neprožije, tak to neví. Zpětně to beru pozitivně, sezona nám dala strašně moc. Po polovině soutěže jsme měli dvanáct bodů a každý nás odepisoval. Samozřejmě to bylo extrémně málo. Nedávali jsme góly, jinak hra za mě nebyla špatná. Já jsem ale věřil. V zimě nám přišly posily jako David Sixta, a hlavně gólový Sodoma a řekl bych, že na jaře někde nebyl fotbal pohlednější, ale byl určitě gólovější. Ve finále jsme na jaře skončili asi pátí nebo šestí.
Které konkrétní zkušenosti si ze sezony odnášíte?
Za mě je tam určitě poučení v tom, že nemá cenu si říkat, co a jak by mělo být. Mělo by se jít od zápasu k zápasu. Je hloupost si říkat, že ze tří zápasů uděláme devět bodů. Po prvním neúspěchu by nás to složilo. Řekl jsem, že máme v pomyslné misce patnáct bodů a vytahujeme zápas po zápase a nezáleželo, jestli doma nebo venku. Každý nám buď body přinese, nebo ne. Nechtěli jsme dostávat pod tlak sami sebe, to bylo důležité. Dokázali jsme to a základem byli ti hráči na hřišti, patří jim velký dík a obrovská pochvala. Jsem na ně opravdu pyšný.
Co rozhodlo o tom, že jste to nakonec zvládli?
Utvořila se tu skvělá parta kluků. Stejně byl pro mě základem úspěchu i realizační tým s Danem Paškem a Pavlem Dvořákem. Pro mě samotného je to strašně důležité. Všichni jsme na jedné vlně a rozumíme si lidsky i sportovně. Takže pro i pro ně obrovská pochvala. Nakonec i bez lidí kolem, jako je Vláďa Zeman nebo Jarda Havrda by tahle cesta byla strašně těžká. Jarda do týmu, který měl po podzimní části dvanáct bodů, dokázal na jaro sehnal hráče, kteří měli víc možností, kde to jaro odehrát. To byl pro nás jackpot.
Dá se říct, že jste třeba změnil svůj přístup?
To bych úplně neřekl. Dokud ale něco nenastane, nenutí vás to situaci odlehčovat. Člověk si říká, že sedm bodů ze tří zápasů by nebylo špatné. Brali jsme to tak, že jdeme prostě do konkrétního zápasu, který má tři body.
A co změny v tréninku?
Nic jsme neměnili, a to ani v průběhu předešlé sezony. Opravdu šlo jen o naše hlavy. Myslím si, že funguje to, co děláme a kluky to baví. Věděli jsme, kde nás tlačila bota, a to nebylo o tréninku. Teď jsme jinak nastavení v hlavách, máme všichni nula bodů a před sebou první kola. Je to teď takové uvolněnější a máme víc zkušeností.
Během letní pauzy odešlo znovu hodně hráčů. Jaké to pro vás je, jako pro trenéra?
Jsme tu čtvrtou přípravu a každá byla o deset hráčů mínus. Za rok a půl, co tu jsme, tu zůstali jen dva hráči. Je to extrémní obnova kádru, potýkáme se s tím pořád. Tentokrát odešlo hodně hráčů, ale ze základu pouze dva, a to právě Fery a Sob. Ostatní kluci se protáčeli nebo tolik nehráli. Pro mě je tahle příprava jedna z těch lepších, protože neodešlo tolik hráčů ze základu jako v předchozích pauzách.
Zastavím se u Soběslava s Haklem. Proč kluci odešli?
Oba mají rodiny, čtyři tréninky v týdnu už časově nedávali. Mít do tohohle děti, to jsme blázni na entou. Fery to má v Čelákovicích za barákem, Sob šel do Českého Brodu, kde začne i trénovat. Oba mají před sebou v podstatě novou kapitolu, byť lidsky i sportovně nám oba budou hrozně chybět. Oba jsou v našich srdcích pořád, a budou.
V přípravě se naopak protočila spousta nových kluků. Jak probíhalo skládání kádru?
Základ kádru jsme v podstatě věděli už na začátku. Hráčů se tady ale protočilo na můj vkus strašně moc. Musíme brát, že tady je nějaký rozpočet, který musíme dodržovat a nejde nakupovat jen shora. Musíme zkoušet i hráče z nižších soutěží a dorostence. Letní příprava je navíc krátká, v zimě by to určitě bylo lepší. U stolu si můžeme říct hodně věcí, ale až na hřišti si hráči zkusí, jestli na to mají.
Vypíchl byste některé posily?
Určitě Karla Houhu z Kladna, kterého jsme měli už ve Zbuzanech. Matěje Kubeše, což je gólový frajer, který do toho dá dost energie. Oba kluky jsme docela dlouho přemlouvali a jsem rád, že je tady máme. Zmínil bych ale i kluky, kteří tu zůstali. Určitě Denyse Pelyaka, Jirku Sodomu a Davida Sixtu a Matouše Spěváka. Tihle borci se těžko shání, táhnou kabinu. Něčím si prošli, jsou to charakteráci a mají obrovskou kvalitu.
Chytl se někdo z dorostu?
Na papíře jsem před přípravou měl napsaných asi osm kluků z kolínského dorostu, do přípravy jich nastoupilo pět a dva byli nemocní. Z těch kolínských se chytl jen Míra Tichý. Aniž by kluky někdo vyhazoval, sami přišli, že chtějí jít jinou cestou a viděli, že na to nemají. Sami si to prožili, dostali šanci. K Tichasovi přibyl ještě Dvořka, který byl v kolínském dorostu, ale k nám přišel z Pardubic.
Byl ve hře i návrat některého bývalého hráče? Spekulovalo se o Jirkovi Vondráčkovi…
Když odcházel, Police ho extrémně chtěla. Nevím, on by třeba chtěl, ale mezi kluby to asi bylo nereálné. Náznaky jsme tam měli, ale nebylo to ve fázi, že by měl přijít na trénink. Sportovně jsme se bavili, sportovně to nedopadlo, i když je pravda, že jsme o něj měli zájem, je to zkušený hráč.
Pokud bychom měli vybrat ještě dvě jména z aktuálního kádru, zvolil bych Fejfara a Soukupa, kolínské odchovance. Mají šanci se prosadit do základní sestavy?
Fejfy se pere s Benadou, udělal obrovský pokrok a je jen na něm, jestli bude chytat, nebo nebude. Všem říkám že je mi jedno, kolik jim je let nebo odkud přišli. U nás převažuje sportovní stránka. Jestli Fejfy bude v takové formě, jakou bychom chtěli, tak chytat bude. Stejně jako všichni ostatní hráči.
Mára je věčným tématem, je to Kolíňák, který se jako jeden z mála dostal do áčka. Teď tu šanci dostal fakt velkou, protože jsme přemýšleli, že bychom hráli v jiném uskupení. Má velké předpoklady. Musí makat, ale také udělal velký progres.
Absolvovali jste pět zápasů. Byl jste spokojený?
Někdy ano, někdy ne. Bylo nás tady tolik, že většina kluků odehrála jen jeden poločas. Jednou to vypadalo, že budeme hrát na dvě jedenáctky, ale pak nás bylo dvanáct. Někteří hráli na jiných postech a bylo to takové rozmělněné. Příprava z tohoto pohledu byla těžká, měli jsme hodně hráčů a málo zápasů. Někteří se ukázali pozitivně a někteří zjistili, že třetí liga je jinde, a to jsme hráli dva v podstatě divizní zápasy. Kluci v tomhle případě musejí mít i nějakou sebereflexi a přiznat si to, jinak by to byl jejich konec.
Jednou nastoupil Sodoma na stoperu. Může se to stát i v lize?
Sám jsem byl překvapený, zahrál to neuvěřitelně. Nikdy by mě to nenapadlo, ale v tu chvíli to tak vyšlo. Určitě, kdyby byla krize, on je variantou. Zkušenostmi to zahrál skvěle a v zápase nás to hodně zvedlo. Proto tady tihle hráči jsou, aby pomohli, byť ne na svých postech, ale svými zkušenostmi. On je jedním z těch, kteří svou mluvou a vtípky může klukům něco dát.
Třetí liga začne už v sobotu. Obligátní otázka – s jakými ambicemi vstupujete do nového ročníku?
Ambice pro Kolín jsou stále stejné. Hrát hezký fotbal a hrát tak, aby to kluky bavilo a po práci si řekli, že se jdou odreagovat na fotbal, a ne naopak. Taky chceme pracovat s mladými, ale tady je zásadní, jestli chtějí oni sami. Po přípravě se ukázalo, že v mnoha ohledech chce víc okolí než samotní hráči. Zásadní je, aby chtěl samotný hráč. Jsme vítězní, my i hráči jsme tak nastavení, a s tím jdeme do soutěže.
O sobotní sestavě už máte jasno?
Úplně nemám. Máme tam ještě některé kluky, kteří jsou po zranění, nebo je stále něco tahá. Na dvou postech zatím stále nevíme a je to takové otevřené.
Pak vás čeká první kolo MOL Cupu. Loni se vypadlo hned v prvním kole, chcete se letos dostat dál?
Já si dal za cíl, abychom do Kolína přivedli nějaký profesionální klub. S pokorou tvrdím, že zápas s Chlumcem pro nás bude takový druhý mistrák. Půjdeme do toho na sto procent.
Máte nějaký konkrétní tým, který byste si přál nalosovat do Borků?
Nemám a z pozice Kolína je to úplně jedno. Na Kladně se nám povedlo vyřadit třeba Varnsdorf, který hrál druhou ligu. Pak jsme měli Slovan Liberec. Ve Zbuzanech jsme měli Slovácko. Jakýkoliv ligový i druholigový tým by pro lidi, klub i kluky byl velkým ohodnocením. Takové zápasy by nás navíc posunuly, fyzicky i herně. Určitě pro to chci bojovat.
Dva roky zpátky byla v Kolíně pražská Bohemka, tehdy tu bylo zhruba dva tisíce lidí. Je i to takovou motivací, zahrát si před velkým počtem diváků?
To je sen. Každý hráč chce hrát před co nejvíce lidmi. Tady je ten stadionek malý a dva tisíce lidí je v podstatě narváno. Kluci by jezdili a svlékali se z kůže.
Co třeba takový duel proti Slavii či Českým Budějovicím proti svým klukům? Dokážete si to představit?
Dokážu si to představit hodně reálně, protože už jsme se takhle potkali. Dáda přijel do Zbuzan s béčkem Bolky. Tehdy jsem mu říkal, aby dal dva góly, byl nejlepším na hřišti, ale že stejně vyhrajeme my. Slavii i Spartu člověk chce potkat, ale zároveň nechce. V jejich nastavení, nevím, jestli by nám to něco dalo. Ve vší pokoře, Budějky by pro nás byly hratelnější, byť je to pořád druhá liga. S obrovským respektem bych je bral spíš, než Slavii a Spartu.