Kolínští fotbalisté mají za sebou dvě třetiligové sezony, ve kterých se umístili na místech, která předčila očekávání. Nadcházející sezona bude opět náročná. V mužstvu skončilo hned několik klíčových hráčů. Manažer A-týmu JAROSLAV HAVRDA hodnotí uplynulou sezonu a povídá o současných změnách a vizích do budoucna.
Sparta má za sebou dvě vcelku úspěšné sezony v České fotbalové lize. Ta uplynulá byla poměrně chaotická, včetně dvou změn trenérů. Jak ji nakonec hodnotíte?
„Na můj vkus jsme prožili turbulentní sezonu, ve které jsem se dokonce sám vrátil na dva zápasy na lavičku. Abych to zhodnotil od počátku, když trénoval Petr Pavlík, vstup do sezony nebyl vůbec špatný. My jsme ze tří zápasu vygenerovali pět bodů, ani přechodná hra nebyla vůbec špatná. Pak jsme z nějakých nepochopitelných důvodů přestali fungovat bodově i herně a prezentace našich výkonů byla nakonec bez bodových zisků. Dostali jsme se do takových zvláštních problémů, které bych ale nechtěl více specifikovat. Nepracovala úplně kabina vůči trenérovi. Nezbývalo mi nic jiného než Petra odvolat. Vsadili jsme na Vasila Boeva a dostali jsme se do trošku jiných pater.“
Byla to dobrá volba?
„S Vasilem, stejně jako teď s Fandou, jsme si sedli. Máme podobný pohled na fotbal a víme, jakým směrem chceme směřovat. Není to jen o hráčích, ale je to o budování celého toho týmu. Vasil byl natolik férový, že mi o všech nabídkách říkal. Není se čemu divit, myslím, že tady nějakou stopu zanechal a bylo pochopitelné, že mu ty nabídky začaly chodit. Pak přišla nabídka s velkým N, které jsme nemohli a ani nechtěli konkurovat, protože máme nějaký svůj budget. Vasilovi jsem popřál hodně štěstí a zároveň poděkoval za práci, kterou tady odvedl.“
Konec Vasila Boeva byla taková náhlá rána. Počítali jste s tím, že by mohl po polovině sezony odejít?
„S tím jsme nepočítali. Odchody a příchody samozřejmě patří k fotbalu, ale pro mě to znamenalo velký problém, protože jsme byli na prahu zimní přípravy a jarní části. Zaplaťpánbůh, že Kolín je nejenom z pozice hráčů, ale i trenérů pořád taková bašta, že sem mají zájem chodit. S Fandou Douděrou jsem byl domluvený za pět minut. Táhneme za jeden provaz. Výsledkem nakonec bylo šesté místo, a i když ten vstup do jarní části se nám úplně nepovedl, ke konci naše forma gradovala bodově i z hlediska předvedené hry.“
Na začátku trenér Douděra říkal, že chce navázat na práci Vasila Boeva, pokračovat ve tvrdé dřině. Tým se během jarní části postupně zvedl i fyzicky. Je na straně vedení tedy spokojenost?
„Řekl bych, že ano. Já jsem hodně náročný, hodně ambiciózní. S Fandou máme podobný názor na to, jak chceme trénovat. Fotbal dneska spěje kupředu, jsou tady velké tlaky na rychlost a intenzitu nejenom tréninků, ale i zápasů. Je to nejen o kvalitě hráčů, ale i rychlosti hráčů. Třeba na letošním EURU jsme viděli, jak nám některé ty dovednosti chybí z hlediska českého fotbalu. Hráče jsme chtěli posunout a dostat na takovou úroveň, abychom byli velmi dobře kondičně připraveni. Způsob hry, který chceme předvádět a myslím, že se nám dařilo předvádět, je velice náročný. Vím, že hráči i kolikrát brblali, ale to k tomu patří. Bez tvrdé dřiny bychom asi neskončili tam, kde jsme skončit chtěli.“
Dostaneme se k současné letní přípravě. Prozradíte, jaké už jsou změny v kádru?
„Před prvním meetingem jsem hráčům říkal, že odchody a příchody na prahu každé přípravy k fotbalu patří. My k dnešku víme, že nám skončil Honza Neuberg, Jirka Vondráček, David Breda a Vašek Milec. Jsou to kluci, kteří tady zanechali velkou stopu po hráčské i charakterové stránce. Musím říct, že jako manažera mě to bolí, protože jsme ztratili hráčskou kvalitu, a zároveň i tu pozici v kabině. My jsme na to už byli připraveni, protože s těmi hráči hodně komunikuji a věděli jsme, že nás určitě bude čekat odchod hráčů. Pro mě hráč ve třiceti pěti letech není starý. Je to o tom, jakou má výkonnost a kondici. Hráči po třicítce si budují rodiny, mají hypotéky a fotbal jde do pozadí. Nechtějí trávit tolik času na fotbale, navíc v takové intenzitě, kterou se my chceme ubírat. Já pro ně mám pochopení. Teď tady máme přes dvacet hráčů a další budou chodit. Někteří jsou tady na zkoušku a vzhledem k tomu, jakým způsobem ta třetí liga spěje, tak se musíme upínat do rychlosti a kondice.“
Zrovna Jirka Vondráček a Venda Milec byli stabilní členové základní sestavy. Důvodem jejich odchodu byly rodiny?
„Rodiny a dojezdový čas. U Vaška jsem se hodně snažil, hodně jsem přemlouval. Jen zdůrazním, že to vůbec nebylo o financích. Vašek teď jde hrát A třídu do Prahy a u Jirky to bylo dost podobné. Ten jde hrát do Police nad Metují, kterou má asi deset minut od baráku. Kluky chápu, třeba Jirka byl téměř tři hodiny na cestách třikrát až čtyřikrát v týdnu. Klobouk dolu, že to s námi vydržel takhle dlouho. Ten správný čas, jak jim poděkovat, určitě ještě přijde.“
Je pro vás tedy prioritou omladit kádr? A co začlenění Kolíňáků?
„V rámci klubu, ať už s Jirkou Biško, Radkem Šrámkem nebo Honzou Piknerem, se snažíme navázat na mládežnickou strukturu. To byla jedna z prvních věcí, kterou jsme tady budovali. Bohužel mezi tím ty jednotlivé ročníky nebyly, a teď ať mě nikdo nechytá za slovo nebo se nechci nikoho dotknout, nebyly na takové kvalitativní úrovni, aby se ti hráči mohli začlenit minimálně do A týmu. Darem z nebes je vlastně Mára Soukup, které jde ve šlépějích svého táty. Je s námi od šestnácti let, je schopný na sobě pracovat, chce se zlepšovat a myslím, že ještě neřekl konečné slovo. Pak je tady Ondra Fejfar a Daniil Drobnyi, který se shodou okolností zranil, jinak by měl blízko do základní sestavy. Trénují s námi ještě další tři kluci z dorostu. Mezi dospělou a dorosteneckou kategorií je tlustá čára a záleží jenom na nich, jestli se v kádru udrží. Já jim to moc přeji, protože to jsou kluci, na kterých je vidět, že by pro Kolín dýchali.“
Chtěl jsem naťuknout ještě Damiána Doležala. To je Kolíňák, ale nikdy v Kolíně nehrál…
„Damián se mi ozval přes jednoho agenta. Je to kluk, kterého spousta lidí nezná. Má obrovské zkušenosti a nebojím se říct obrovské, protože si od dětství, vlastně snad U15, prošel německou a švýcarskou školou. Chtěl se vrátit domů a my jsme mu vyhověli. Vůbec jsem nepochyboval o tom, že je to kvalitní hráč, zjišťoval jsem si spoustu věcí, pak jsem ho i viděl. Damián minimálně zvedne kvalitu brankářů.“
Mladým hráčům bude v přechodu sloužit B-tým. Jak bude fungovat áčko v součinnosti s béčkem?
„Nechtěl bych, aby béčko byl jen takový pilotní projekt. Pokud se jako klub budeme ubírat dvěma směry, ať je to A tým nebo B tým, tak to není legrace. Když se přihlásíme, máme určitě ambice, protože tu čtvrtou třídu chceme vyhrát. Už loni jsem dával hráčům do smluv, že pokud nebudou mít minutáž na základě souběhu nebo soupisky, budou muset vykonávat hráčské minuty za B tým. Plus tam bude návaznost na U19, U17 a další. Nechceme dělat ostudu a prioritně, řeknu to otevřeně, jiný cíl než ambice, abychom tu soutěž vyhráli, mít nemůžeme.“
V letošní ČFL bude netradičně sedmnáct týmů. Co to pro Kolín znamená, kromě toho, že bude mít dva zápasy navíc?
„Řekl jste to sám, bude tam o dva zápasy navíc. Pro nás je problém, a na tom bych chtěl zapracovat, že máme na začátku tři zápasy za sebou venku. To pro nás není úplně optimální. Před soutěží máme velkou pokoru a soutěž je tak kvalitní, že se může stát, že po těch třech zápasech budeme mít nulu. Nechceme tady být po třech zápasech v panice. Doufám, že k tomu nedojde a věřím, že to chytneme za správný provaz.“
S čím tedy půjdete do nové sezony?
„Vzhledem k tomu, že budeme nahrazovat hráče, kteří nám odešli a nebude to jednoduché. Chtěl bych se pohybovat v horních patrech, ale uvidíme, protože ta soutěž bude ještě více vyrovnaná než kdy dříve. Opravdu nemůžeme konkurovat béčkům, které trénují třeba sedmkrát týdně. Máme kluky, kteří chodí do práce. Skloubit to a hrát na nejvyšší úrovni ve výkonnostním fotbale není úplně jednoduché. Kluci to mají kompenzované tím, že u nás mají nějaké peníze, dělají to na úkor svého času, ale pořád nemůžeme konkurovat béčkům. Plus tam jsou podobné týmy jako my, Benátky, Ústí nad Orlicí. Soutěž bude vyrovnaná, což potvrzuje i loňská sezona. Skoro do posledního kola nikdo nevěděl, kdo bude padat. Jsme pokorní a chceme jít zápas od zápasu, v každém zápase chceme minimálně bodovat.“
Minulý rok přijela do Borků pražská Bohemka v rámci MOL Cupu. Chtěli byste se znovu dostat do takové fáze a přivést sem další zvučný tým?
„Minimálně pro fanoušky by to bylo fajn. Zjistili jsme, že kolínský divák je hodně náročný. Když přijel tým z prvoligové scény, přišlo kolem dvou tisíc lidí. Záleží na losu a my nic nepodceňujeme. Budeme mít nové hráče a v prvopočátku soutěže chceme, abychom ty hráče rozehráli, MOL Cup určitě nepůjde na druhou kolej. Pro mě není důležitý, jestli sem přijede Sparta, ale opravdu, abychom bodovali v mistrovské sezoně.“
Čas domácích zápasů zůstane stejný?
„Posuneme to. Nebudeme začínat v půl jedenácté, ale už v deset hodin. Řešíme to de facto každý půlrok, ale je to spíše otázka toho, abychom vycházeli nám všem. Děláme to na úkor svých rodin, svého volného času a dáváme do toho svou energii. Domácí zápasy odehrajeme, ve dvanáct je konec a můžeme řešit i svůj volný čas. Když se podíváme na divizní soutěže a třetí ligy, drtivá většina začíná dopoledne.“
Neuvažovali jste o přizpůsobení se spíše divákům, kterým by třeba více vyhovoval odpolední čas?
„Řešili jsme to, je to dlouhodobý problém. Když jsme hráli v sobotu nebo neděli odpoledne, návštěva byla pořád stejná. A myslím si, že to není ani tím, že jsme dál od centra, než třeba bylo AFK Kolín. Myslím, že je to u Kolína dlouhodobý problém, který není jen u nás. Když za mnou přijde dvě stě fanoušků a řeknou, že chtějí, aby se hrálo v neděli odpoledne, nemám s tím problém. Zatím jsme nedošli k tomu, že by se mělo hrát jinak než dopoledne. Navíc je to navázáno také na béčko, které bude hrát v neděli odpoledne. Chceme, aby ti kluci mezi tím měli i volno a nezabili celý víkend jen fotbalem.“
ROZPIS PŘÁTELSKÝCH ZÁPASŮ A-TÝMU:
