Po zranění Martina Otáhala v zápase se Žižkovem se mezi tři tyče postavil devatenáctiletý Daniel Bína. Prvotní nervozitu nahradila sebejistota. Do náročného tempa naskočil velmi dobře, výsledkem bylo třeba i čisté konto z Benešova nebo trenérova slova chvály. Zvládl se oklepat i ze smolného gólu s Ústím nad Labem nebo šestigólového přídělu v Teplicích. Jaké byly jeho první pocity? Vidí na sobě nějakou změnu? A kam by se chtěl v kariéře propracovat? To se dočtete v rozhovoru.
Rozhodoval ses před sezonou, zda v Kolíně zůstaneš?
“Ne, v Kolíně jsem chtěl zůstat, žádná nabídka mi ani nepřišla. Soustředil jsem se jen na přípravu a další sezonu.“
Očekával jsi, že se budete prát o špičku tabulky?
“V divizi jsme hráli opravdu dobře a chtěli jsme na to navázat i ve třetí lize, ale že budeme druzí, to jsem upřímně moc nečekal.”
Naskočil jsi do rozjetého vlaku. Jaké to pro tebe bylo?
„Bylo to težké, ale myslím si, že jsem to zvládnul dobře. Chtěl bych v tom samozřejmě pokračovat.“
V zápase se Žižkovem jsi šel do hry na úkor Martina Otáhala. Co se ti jako první honilo hlavou?
„Nejdřív byl na lavičce trochu zmatek, jestli budu střídat hned nebo to Oty ještě zkusí. Nakonec jsem šel hned. Hlavně jsem se soustředil na to, abych nedostal žádný gól. A to se povedlo.“
Co tvoje sebedůvěra? Věřil sis?
“Dlouho jsem sice nechytal, ale cítil jsem se připraveně, i proto, že s áčkem trénuji dlouho. V ten moment jsem byl trochu nervózní, ale když jsem nastoupil, rychle si to sedlo a byl jsem v pohodě. Byl jsem rád, že jsem do zápasu mohl naskočit, I když to bylo asi v nejhorší možný moment. Žižkov nás tlačil, ale dopadlo to dobře, za což jsem opravdu rád.”
Po Benešově se na tebe strhla chvála od trenéra. Jaký to byl pro tebe zápas?
„Ten zápas se mi povedl. Poprvé ve třetí lize jsem nastoupil už od začátku a hned jsem udržel nulu. Jsem rád, že to vyšlo.“
Smolný druhý gól s Ústím. Nezamávalo to v tom zápase s tvojí psychikou?
„Tenhle zápas byl spíše opakem. Štval mě i ten první gól, šlo to na přední tyč. Za druhý gól jsem byl naštvaný nejvíc a trochu mě to rozhodilo. Pak se to ale srovnalo a naštěstí jsme vyhráli.“
V Teplicích jste dostali šest gólů. Oklepal ses z toho?
“V Teplicích to byl takový zápas blbec, nedařilo se nám skoro nic. Myslím, že jsme se z toho oklepali všichni a do dalšího zápasu jsme šli vyhrát.“
V čem ti tyto zkušenosti pomohly?
“Třetí liga už je dost kvalitní a zápasová praxe mi dává strašně moc ve všech ohledech. Třeba sám na sobě vidím, že si v zápasech víc věřím.”
Změnilo se u tebe něco i v tréninku?
„Řekl bych, že asi ne. Pořád se snažím trénovat naplno, stejně jako předtím.“
Jsi v nějakém kontaktu s Martinem Otáhalem ohledně brankářských záležitostí? Radí ti?
„S Oťasem v kontaktu nejsem. Jen když se přijde podívat na trénink nebo zápas, tak si něco řekneme. Ale jinak ne.“
Co zbytek kabiny?
„Zbytek kabiny je úplně v pohodě. Máme super partu, a to je za mě náš klíč k úspěchu.“
S Pardubicemi a v Chlumci se do brány postavil Ondra Fejfar. Máte mezi sebou nějakou rivalitu o to, kdo bude chytat? Pro vás oba je to šance se ukázat…
„S Fejfim jsme mezi sebou úplně v pohodě. Spíše si snažíme vzájemně pomoct a podpořit se.“
Pořád máš před sebou spoustu fotbalových let. Kam by ses chtěl do budoucna posunout?
“Mým snem je si zahrát ligu, tam bych se chtěl posunout. Mám ale ještě dost času.”
Tvým obrovským fanouškem byl i tvůj táta, který téměř nevynechal jediný zápas. Motivuje tě to?
“Ano, určitě motivuje. Táta jezdil na každý můj zápas a chtěl bych už jen pro něj dosáhnout té první ligy.”
Vnímáš diváky na stadionu? A jsi spokojený s návštěvností?
„Ani moc ne, snažím se soustředit na hru. Když jich ale přijde víc, je to znát. Na to, že se nám takhle daří bych čekal, že jich bude chodit víc. Určitě bych je chtěl pozvat na dobrý fotbal, který si myslím, že předvádíme. Byl bych rád, kdyby chodili ve větším počtu.“
Nyní vás čeká zimní přestávka. Na čem osobně budeš chtít nejvíc zapracovat?
„Chtěl bych nadále pracovat stejně jako doteď a postupně se zlepšovat.“
A co očekáváš od jarní části?
„Očekávám kvalitní zápasy jako doposud, a přál bych si, abychom stále hráli vepředu tabulky.“