Dnešním hrdinou v cestě #DOFNL je Martin Jelínek. Tehdy devětadvacetiletý středopolař, který v postupové sezoně vstřelil „pouze“ dvě branky, ta druhá byla ale nesmírně důležitá. V posledním zápase s Horními Měcholupy vstřelil první a vítězný gól, na nějž navázal Jan Štoček a Kolín tak zvítězil 2:0. „Jelen“ ale není osobností jen této sezony, ale také dvou předchozích a dvou následujících. V druholigové sezoně se stal po zranění Jiřího Biška kapitánem, a to mu také zůstalo i do sezony třetiligové 2015/16.
Jak Martin Jelínek vzpomíná na své působení v kolínském dresu?
V Kolíně jsi odkopal dost sezon. Jak vzpomínáš na své působení v modrobílých barvách? Který moment si vybavíš jako první?
„Ahoj, vzpomínám určitě v dobrém. Těch momentů je spousty. Ať je to postup z Divize, první sezona v ČFL, kdy jsme skončili těsně pod vrcholem, postup do FNL a pak bohužel i ty méně příjemné sestupy.“
Jak jsi se v té postupové sezoně cítil?
„Byla tu výborně poskládaná parta a vše prostě klapalo. ČFL byla opravdu náročná. Pamatuji si, že jsem dohrával se zraněním asi snad jako půlka týmu. Velká výpomoc byla od kluků z Boleslavi. Tomáš Janíček a Jirka Štajner nám opravdu pomohli v těch chvilkách, kdy se to na konci sezony lámalo.“
Podívejme se také na poslední utkání s Horními Měcholupy. Tady jsi vstřelil vítěznou branku. Jak na to vzpomínáš?
„Byli jsme hodně nervózní a všichni už jsme to chtěli mít za sebou s pohárem nad hlavou. Náskok byl jen jeden bod, lidí přišlo mraky a trochu nám to svázalo nohy. Hodně nás podržel v bráně Číža. No a gól, to byla naprostá euforie. Myslím, že jsem tam při oslavě někomu z vedení roztrhal triko :-D.“
O oslavách už nám psalo pár kluků před tebou. Jak jsi je ale prožil ty?
„To už si moc nepamatuji. Byla to úleva, že jsme to zvládli. Zelená kolovala do nekonečna a prvním ranním vlakem domu :-).“
Jako jeden z mála kluků z postupového mančaftu sis zahrál i následnou druhou ligu. Co pro tebe znamenalo, zahrát si tuto soutěž?
„Měl jsem štěstí a byla to skvělá zkušenost. Zahrát si třeba v Olomouci na Andrově stadionu, to už mi nikdo nevezme. Pro Kolín se ale postup stal trochu danajským darem. Nepovedlo se udržet postupový kádr a vše se obrátilo o 180 stupňů. Takový fotbal ale prostě je.“
V sezoně 2015/16, tedy opět v ČFL, jsi byl zvolen kapitánem. Jak jsi vnímal kapitánskou pásku, bylo to pro tebe něco „extra“?
„Jako kapitán jsem vedl tým už ve FNL, kdy se bohužel zranil Jirka Biško a já byl jeho zástupce. Je to vždy něco extra a samozřejmě velká zodpovědnost. Když se týmu daří, je to jednodušší. V sezoně 2015/16 se nám bohužel nedařilo a já jsem si to hodně bral.“
Poté jsi odešel do Záp, ale proti Kolínu jsi nastoupil v nějakém přáteláku. Jaký to byl pocit?
„Je to taková nostalgie. Mrknu přes okno, kde jsem v kabině seděl, a i když je to přátelák, vždycky chci vyhrát, takže ještě vypíšu prémii v podobě občerstvení :-).“
Obraťme se v závěru k fanouškům – chceš jim něco napsat?
„Určitě bych je a všechny kamarády chtěl pozdravit. Samozřejmě jim popřát pevné zdraví, a ať se jim daří. V kádru jsou kluci, kteří postupové sezony zažili, takže věřím, že Kolín se do ČFL brzy vrátí a bude v ní opět hrát o přední příčky!“
