Před šesti lety strážil kolínskou svatyni, nyní se chystá na svůj ligový debut. Patriku Vízkovi, hradeckému patriotovi, který se usadil v prvním týmu Hradce Králové, se poslední dobou plní fotbalové sny. Propracoval se na post jedničky a byť mu dráhu zkřížilo nepříjemné zranění, výrazně se podílel na postupu mezi českou fotbalovou smetánku. Královéhradečtí Votroci se do nejvyšší soutěže vrací po čtyřech letech.
Vízo, nejprve se podíváme do minulosti, kdy jste působil v Kolíně. Co se vám vybaví jako první? Jak na tuto sezonu vzpomínáte?
„Jako první se mi vybaví spoluhráči, se kterými jsem v Kolíně působil. Na sezonu i přes konečný sestup vzpomínám v dobrém, byly to moje první zápasy v ČFL a důležitý posun v kariéře.“
Sledoval jste Kolín v MOL Cupu, když porazil vašeho rivala z Pardubic?
„Kolínu jsem fandil a z vyřazení Pardubic jsem měl radost. Jen je škoda, že další kolo bylo kontumováno, proti Žižkovu mohl Kolín také klidně uspět.“
Přesuňme se do současnosti. Máte za sebou veleúspěšnou, byť náročnou sezonu s pohádkovým koncem. Jak se ta sezona vyvíjela? Dochází vám, že jste vrátili Hradec Králové mezi elitu a že z vás bude ligový brankář?
„Všechno mi to dochází tak nějak postupně, ale už teď vím, že nám tenhle úspěch nikdo neodpáře a na to, co bude, se nesmírně těším. Jinak sezona se pro nás vyvíjela dobře už od začátku, kdy jsme zvládli těžká utkání a největší výkyv naštěstí přišel pouze v zimní přípravě, který vyvrcholil prohrou s Líšní. Pak už to byla jízda.“
Na podzim jste se potýkal také se zraněním, co se vám stalo a jste už v pořádku?
„V prosinci jsem musel absolvovat artroskopii kvůli problémům s kolenem. Bohužel se rekonvalescence o něco protáhla a já na jaře zasáhnul pouze do tří zápasů. Každopádně jsem rád, že jsem měl čas se dát do pořádku a nachystat se na další sezonu.“
I přes zranění jste odehrál celkem deset zápasů, z nichž jste si hned čtyřikrát odnesl čisté konto. Je pro vás post jedničky okořeněný postupem do první ligy vrchol vaší fotbalové kariéry? Nebo je něco, čeho byste ještě opravdu chtěl dosáhnout jako hráč?
„Zatím to pro mě vrchol určitě je, ale doufám, že si splním i další cíle. Ty nejbližší jsou si zachytat v lize a zahrát si v Hradci na novém stadionu.“
V jednom dřívějším rozhovoru jste prozradil, že byste jednou rád šéfoval nějakému klubu. Jak by to podle vás mělo vypadat?
„Šéfovat klubu zní zvláštně, chtěl bych být například ve funkci sportovního ředitele a časem se dostat třeba i na vyšší pozici. S touto myšlenkou si vážně pohrávám od dokončení vysoké školy.“
Zpět k mužstvu. Vystřídal se u vás trenér, nově vás povede Miroslav Koubek, který vedl například pražskou Slavii a stál u titulu Viktorie Plzeň v sezoně 2014/15. Přijde nějaká značná změna, a to nejen v herním projevu?
„Jestli výrazná, to nevím, tým by se moc měnit neměl, ale každá změna trenéra přináší nové věci a bude chvíli trvat, než si na sebe zvykneme.“
V sezoně se také znovu setkáte se svým rivalem z Pardubic, který v minulé sezoně značně překvapil. Těšíte se na derby a jaké jsou vaše ambice v soutěži?
„Ambice moc vyhlašovat nechceme, sami jsme zvědaví, jak obstojíme. Budeme se chtít každému soupeři postavit čelem a uhrát co nejvíce bodů. Na derby se určitě těším, jen je škoda, že ani jedno se nebude hrát v domovském městě.“
Příští rok odehrajete v Mladé Boleslavi. Pardubice také nemají vyhovující stadion a hrají v Ďolíčku. Nyní je jisté, že v budoucnu budete mít oba vlastní svatostánky. Dříve se ale objevila možnost společného stadionu napůl cesty. Jaký byl na to váš názor?
„Je super, že každé město bude mít svůj. I Pardubice si ho zaslouží. Projekt společného stadionu mně osobně přišel jako nesmysl.“
A co ostatní soupeři, těšíte se na některého obzvlášť? Máte v soutěži i například nějaké kamarády?
„Osobně se nejvíce těším na Spartu a Slavii. Kamarádů mám v lize hned několik, myslím si, že se budeme hodně hecovat s Kubou Martincem z Jablonce a Robertem Juklem z Teplic.“