Z Kolína několikrát odešel, po krátké době se ale zase vrátil. Symbol útočné síly Kolína, nekompromisní zakončovatel a cílevědomý útočník. To přesně sedí na Honzu Štočka, který byl kolínskému klubu loajální spoustu sezon. Svými góly a výtečnými výkony nepomohl jen Kolínu až do druhé ligy, ale i sobě na ligové trávníky.
„Vzpomínky na Kolín jsou jen ty nejlepší. Je to moje srdcová záležitost, tady ze mě udělali hráče pro dospělý fotbal. Mám na to všechno moc hezkých vzpomínek.“
S fotbalem začínal za FK Lužec nad Cidlinou. V malé obci v Královéhradeckém kraji, která čítá přes pět stovek obyvatel. V roce 1995 přestoupil do AFK Urbanice, nicméně zároveň odešel na dlouhé hostování do Hradce Králové. Z počátku hrával za FC Hradec Králové, v sedmnácti letech okusil i dres FC OLYMPIA Hradec Králové.
Od devatenácti let se stal kmenovým hráčem královéhradeckého klubu, ovšem opět odcházel na hostování. V rámci hostování prošel postupně FK Nový Bydžov, FK Letohrad, SK Týniště nad Orlicí, znovu Nový Bydžov, Arsenal Česká Lípa, SK Převýšov a v roce 2005 přestoupil do FK Kolín.
Kolínským hráčem se stal na dlouhá léta. Pravidelně se objevoval v základní sestavě a vypracoval se na post postracha soupeřových branek a jejich strážců. Běžně nastupoval s Ivem Svobodou, s nimž si v dřívějších rozhovorech nemohl jejich spolupráci vynachválit.
„Na Ivoše si moc dobře pamatuji, byl to výborný útočník. Na trénincích jsem ho neustále sledoval a mohl jsem se od něho učit. Jirku Sodomu moc neznám, asi jsme proti sobě někdy hráli, ale nevím. Přeji mu, ať mu to střílí a ať se Kolín dostane zpátky do ČFL.“
V sezoně 2010/11, tedy po pěti letech, Štógr Kolín opustil. Obdržel nabídku od trenéra Trpišovského z druholigové Viktorie Žižkov, kterou pochopitelně přijal. V této sezoně stihl odehrát pět zápasů, během kterých vstřelil tři branky. V zimním rozhovoru pro kolínský deník trenér Pilný uvedl, že se Honza Štoček do Kolína pravděpodobně nevrátí, protože má údajně několik nabídek z nejvyšší soutěže. Opak byl pravdou, Honza se vrátil už během zimní ligy a v Kolíně zůstal na několik následujících sezon.
„Zpátky do Kolína jsem se vracel strašně rád. Vždycky tady byla výborná parta lidí, dobří trenéři a super zázemí.“
V následující sezoně byl klíčovým hráčem, který se výrazně podílel na postupu z divize do ČFL. Během osmadvaceti zápasů nasázel soupeřům parádních třicet jedna gólů. Několikrát se blýskl i hattrickem, a to konkrétně dvakrát proti Novému Bydžovu, dále v duelech s Dvorem Králové či Trutnovem. A o to více si mohl užívat postupové oslavy do třetí nejvyšší soutěže! Ostatně, jak probíhaly oslavy si přečtěte sami z jeho rozhovoru pro Kolínský deník (autor: René Volf):
Následně v Kolíně odehrál dvě třetiligové sezony, ve kterých opět ovládl titul krále střelců. S týmem si užil také euforii z postupu do druhé ligy. V ní ale nenastoupil. V roce 2014 změnil své působiště a odešel do střížkovské Bohemky, ostatně jako několik dalších hráčů z postupového mančaftu.
Ve snové sezoně 2013/14 si také splnil svůj osobní sen – zahrát si nejvyšší fotbalovou soutěž. Kolín byl farmou Mladé Boleslavi, a tak nejen že se prvoligoví hráči objevovali v Kolíně (Štajner, Magera, Bořil apod.), ale také kolínští kluci měli větší šanci dostat se právě do Mladé Boleslavi. V jednom z rozhovorů se Štóča netajil tím, že by se rád na ligové trávníky postavil, ať to stojí, co to stojí. Mladá Boleslav mu jeho sen, alespoň částečně, splnila.
„Jako každý malý kluk, který začíná s fotbalem, tak i já jsem měl sen si zahrát alespoň první ligu. Mně se ten sen splnil. V tu dobu jsem měl více možností, kam jít hrát, ale vybral jsem si tu nejtěžší cestu, i když jsem věděl, že bude těžké prosadit se. Nelituji toho, je to dobrá životní zkušenost.“
Přesně 16. srpna 2013 zažil svůj prvoligový debut, a to konkrétně proti Sigmě Olomouc. Tehdy mladoboleslavští remizovali po brankách Štajnera a Nešpora 2:2. Honza naskočil z lavičky v 81. minutě. (sestava: Miller – Fabian, Johana, Kúdela, Kysela – Štajner, Ščuk, D. Jarolím (81‘ Štoček), Štípek (66‘ Bořil) – Chramosta (90‘ Smejkal) – Nešpor). Poté zasáhl také do duelu s pražskou Duklou (remíza 1:1) a Vysočinou Jihlava (vítězství 3:1). V zápase s Teplicemi zůstal pouze na lavičce a přihlížel vítězství 1:0.
„Nezapomenu na první trénink, první bago, byl jsem jak v Jiříkově vidění. Po něm jsem musel jet rovnou do Makra koupit tři kartony Coca Coly, protože jsem z toho baga za celý trénink nevylezl. (smích)“
Ze Střížkova odešel na několik hostování. Nejprve si zahrál za Chrudim, poté znovu za Viktorii Žižkov. A bylo tomu podobně, jako v roce 2011 – po angažmá v Žižkově našel své místo znovu v Kolíně. Na podzim roku 2015 se v rámci hostování přesunul do třetiligového Kolína. V roce 2016 přestoupil do Chrudimi, ovšem v zimě 2017 se znovu upsal Kolínu a vypadalo to, že zde stráví čas až do svého fotbalového důchodu. Tak tomu ovšem nebylo, v létě 2017 se znovu přemisťoval, tentokrát do Kratonoh, které působily taktéž v divizi, dokonce ve stejné skupině, jako Kolín. Tady se potkal i s dalšími exkolínskými hráči, kterými byli David Brunclík a Michal Kouřil. Tímto se definitivně rozloučil s působením v kolínských Borkách.
Honzovi musel vždycky každý Kolíňák přát úspěch v jakémkoliv klubu. Pro ten kolínský toho odvedl víc než dost, a i jemu lze vděčit za řadu úspěchů. Několikrát po sobě se stal nejlepším střelcem soutěže, dokonce i jako nováček třetí ligy. Nesčetněkrát rozhodl o zisku bodů ku prospěchu Kolína a právem se řadí k ikonám kolínského fotbalu. V dresu Kolína se za poslední dekádu představil v 141 soutěžních zápasech. Připsal si v nich 95 gólů, tedy 0,67 branky na zápas. Věříme, že stejně skvělou dvojici, jako tvořil s výborným útočníkem Ivem Svobodou, by utvořil i s vámi vybraným Jiřím Sodomou! Oba kluci mají skvělý cit pro výběr místa, podržení míče i následné nekompromisní zakončení!
