Kolínský útočník Jiří Sodoma sehrál klíčovou roli při letošním postupu do České fotbalové ligy. Devětadvaceti přesnými zásahy vyšperkoval útočnou sílu Kolína. Díky svému střeleckému apetitu se také tento reprezentant v malém fotbale stal nejlepším divizním střelcem. V konečných statistikách mu vychází 71 minut na jeden gól a 1,03 gólu na zápas. Jak se divizní kanonýr poohlédl za sezonou, Mistrovstvím Evropy v malém fotbale a co očekává od ČFL?
Sezonu máte za sebou a užíváte si zasloužené volno. Jak by ses ohlédl za uplynulým ročníkem?
„Myslím si, že to byla nejen pro nás hráče ale celkově pro Kolín historická sezona. S obrovským náskokem jsme si dokázali dojít pro postup a ztratili jsme pouze jedenáct bodů. Na to se bude určitě dlouho vzpomínat.“
Neprohráli jste 28 zápasů, což z vás dělalo naprostého suveréna soutěže. Jak složité bylo si udržet takovou výkonnost v podstatě po celou soutěž?
„Pro nás bylo strašně důležité, že jsme začali zvládat zápasy, ve kterých se nám třeba úplně nedařilo. Chtěli jsme si zajistit postup co nejdříve a dostávali jsme sami sebe pod tlak. Samotnou sérii bez prohry jsme si nijak neuvědomovali, ale samozřejmě to je krásná přidaná hodnota.“
Sledovali jste i výsledky Vysokého Mýta? Uklidňovalo vás, že ztrácelo a váš náskok se tak navyšoval?
„Výsledky jsme sledovali, paradoxně nevím, jestli nás to v tu chvíli uklidňovalo, jelikož jsme věděli, že můžeme náskok zvyšovat. Když už byl ovšem náskok dvouciferný věděli jsme, že pokud bychom někde ztratili, tak by nás to tolik nebolelo.“
Tobě s Fandou Haklem do toho ještě skočily reprezentační povinnosti v malém fotbale. Nebyla cítit únava?
„Já myslím, že ne. Poslední tři zápasy jsme si užívali, takže nad únavou jsme ani nijak nepřemýšleli, navíc se sestava docela točila, takže byl prostor pro odpočinek.“
Z repre srazu jste se ale museli vrátit k předehrávanému zápasu s Náchodem…
To bylo trošku náročnější kvůli cestování. Museli jsme z Liberce do Kolína a zase zpátky. Navíc jsme dopoledne před zápasem měli dvouhodinový trénink na umělce ve třiceti stupních. Ale vyhrálo se, a to se počítá. Po konci na mistrovství jsme k dalšímu zápasu s Čáslaví vypadli už ve čtvrtek, a i když cesta z Košic trvala nějakých 10 hodin, hrálo se až v neděli, takže jsme na zápas přijeli čerství. Ještě ke všemu jsme ho zvládli za tři body, takže v tom nevidím problém.“
Když se poohlédneme za samotným Mistrovstvím Evropy v malém fotbale. Prvenství jste neobhájili a skončili ve čtvrtfinále. Kde vidíš rozdíl po těch čtyřech letech?
„Těžko se to hodnotí. Týmy udělaly obrovský krok dopředu a konkurence se zvyšuje. Kdybychom zvládli penaltovou loterii, mohli jsme si pro obhajobu dojít. Špička se rozrůstá a vyhrávat tyhle turnaje bude každým rokem těžší. V lednu nás čeká MS v Emirátech, takže se musíme připravit, abychom se opět vrátili na výsluní.“
Zpátky do Kolína. Poslední tři kola už jste dohrávali jen z povinnosti a trenér nasadil i několik dorostenců. Jak jste kluky přijali a zaujali tě?
Když kluci přijdou do kabiny, moc se neprojevují. To je ale úplně normální. Jsme parta normálních kluků, takže zapadli dobře. Občas jsou sice terčem nějakých fórků, ale rozhodně to nemají tak složité a nedostávají takové kapky, jaké si pamatuju já, když jsem přišel do chlapů. Na hřišti to všichni zvládli a ukázali, že Kolín má kam sáhnout i ve svých mládežnických řadách. “
Ty sis vystřílel titul nejlepšího střelce skupiny C. Co to pro tebe osobně znamená?
„Byl to jeden z mých cílů, takže splnění určité mety před sezonou. Jen jsem si představoval, že ta cifra a náskok budou malinko jiné. Měl jsem v plánu dát přes třicet gólů, což se vinou zranění a poklesu střelecké formy v závěru bohužel nepovedlo. To už je teď ale historie. V příští sezoně je mojí metou osmnáct gólů.“
Očividně máte skórování v krvi, brácha Ondra sázel jeden gól za druhým ve Velkém Oseku. Plánujete si jednou kopnout zase spolu v jednom týmu?
„Brácha je rozený střelec. Je to opak mě – rychlý, tahový útočník. Já hraju raději zády k bráně. Určitě to v hlavě máme, zatím je na to ale čas, ještě bych si rád užil fotbal ve vyšších soutěžích. Myslím ale, že to je jen otázka času, kdy se potkáme. Jestli to bude v Oseku nebo někde jinde, to ještě uvidíme.
Na jaře se rozstřílel i Pavel Čapek a dohromady jste nasázeli zhruba půlku všech gólů Kolína…
„Čápa je velmi inteligentní fotbalista, který má rád balon, takže si s ním na hřišti skvěle vyhovím. Dříve ta čísla neměl taková, ale jakmile ze sebe dostal tu střeleckou smůlu, začal hrát s obrovskou lehkostí a byl velkým přínosem.“
Od srpna vás čeká Česká fotbalová liga. Dali jste si už nějaké cíle?
„Cíle přijdou až na začátku přípravy. Sedneme si a uvidíme, jaká bude síla kádru a kam můžeme směřovat. Já osobně jdu ovšem do každé sezony s tím, že chci skončit první.“
Ty jsi v kontaktu s Tomášem Součkem z West Hamu. Bavili jste se třeba o vašem postupu? Nerýpnul si?
„Tomáš sleduje každý náš zápas, takže když přijdu do kabiny už tam mám zprávu, jak to vypadalo, co se dělo a kolik jsem dal gólů. Když rýpe, tak jen do mě, že jich dávám málo. Hrajeme mezi sebou soutěž na góly a on je smutný, že ještě nikdy nevyhrál, přestože má zvednutý koeficient kvůli soutěži, takže proto rýpe.“
Vyšlo už rozlosování skupin. Máš nějaký tým, na který se těšíš a naopak?
„Určitě se těším na Ústí a Žižkov, jsou to kvalitní týmy s krásným zázemím, tam je radost si zahrát. Naopak se netěším na Zápy, se kterými bývají zápasy složité ať už doma nebo venku, jelikož patří ke špičce ČFL.“
Přislíbil bys před začátkem soutěže něco vašim fanouškům?
„Hlavně bych byl rád, kdyby nás chodili podporovat ve větším počtu. Myslím si, že jim máme co nabídnout, ať už to budou atraktivní soupeři nebo předvedená hra. Věřím, že společně se můžeme dostat do horní části tabulky.“
