Před devíti lety přišel do Kolína z pražské Sparty. Jeho prvotní zděšení vystřídala tvrdá práce, která vynesla nejmladší kolínské fotbalisty na úplně jinou, daleko vyšší, úroveň. V obsáhlém rozhovoru jsme si s Honzou Piknerem, řídícím trenérem kategorií U6-U15, povídali nejen o fungování přípravek, ale také o náborech, spolupráci se Slavií, době pandemie nebo o plánech do budoucna.
Řekni nám na úvod něco obecného o kolínské mládeži. Kolik je kategorií, jak fungují…
„Vezmu to od nejmladších. Máme pět přípravkových kategorií U7-U11, plus Fotbalovou školičku (U6). Ve Fotbalové školičce jsou nejmladší děti, aktuálně rok narození 2016. Na přípravky navazují žákovská mužstva U12 a U13. Mladší žáci hrají prestižní Ligu žáků, starší žáci U14 a U15 pak Českou žákovskou divizi. V kategorii dorostu máme dvě mužstva U17 a U19, taktéž hrající divizi. Celkově v mládeži máme přes 200 hráčů. Nejsou všichni registrovaní, protože ty nejmenší registrujeme až od šestého roku věku. Ve školičce máme například 25 dětí, ale ani jedno není registrované. Po roce se dostávají do přípravek a stávají se z nich registrovaní hráči SK Sparta Kolín. Vše se posouvá o rok výše. Je to neustálý fotbalový koloběh. Kluci, které jsem trénoval, když jsem přišel do Kolína, hrají již v dorostu. Letí to neskutečně.“
Když už jsi mluvil o Fotbalové školičce, pověz nám něco o náborech…
„Dříve jsme nábory dělali dvakrát ročně, poslední dva roky máme jeden nábor za rok. Zájem je opravdu veliký, takže děláme pouze podzimní nábor, a to zhruba v polovině září. Vždy přijde kolem třiceti dětí, což je dostačující. Nábory jsou hlavně do Fotbalové školičky, takže ten nejmenší fotbalový potěr. Rodiče dostanou základní informace, děti si zasportují, dostanou něco na zub, malý dárek a následující týden už trénujeme.“
Jak postupujete, když potřebujete nějaký ročník doplnit nebo zkvalitnit?
„Snažíme se doplnit šikovnými a talentovanými hráči z okolí, ale drtivá většina je z našich kluků. Některé ročníky mají dokonce sto procent hráčů z prvního náboru, nebo dětí, které přišly během prvního roku do Fotbalové školičky. Nechceme se spoléhat na okolní týmy a snažíme se vychovávat své hráče. Pokud nám někdo z okolí padne do oka, zahájíme jednání a hráče, respektive rodiče, oslovíme. Oslovíme je oficiální cestou přes klub. Je to i jedna z úloh SpSM (Sportovní středisko mládeže) stahovat do Kolína šikulky. Stejně tak jako my, posouváme top hráče například do Slavie nebo Regionální fotbalové akademie Pardubice.“
Mezi dětmi je vcelku dost dívek. Nepřemýšleli jste někdy nad založením ryze dívčího týmu?
„Myslel jsem na to několikrát, ale těch dívek není zase tolik. Takže v tuto chvíli hrají a trénují společně s chlapci, a to platí až do žákovských kategorií. Ty holčičky jsou velmi zarputilé a velké bojovnice. Líbí se mi jejich přístup k zápasům a tréninkům. Například Anička Koblihová od nás odešla do pražské Sparty. Všichni jí držíme palce!“
Mohou děti přijít i mimo nábor?
„Nábor samozřejmě není podmínkou. Zvláště pro děti z přípravek. Během roku to může to zkusit v podstatě kdokoliv. Stačí si domluvit zkušební trénink. Každý dostane čas na to, aby se projevil a ukázal své dovednosti a přednosti. Takže děti nabíráme vlastně neustále. Podmínkou je hranice pěti let věku. Stačí zavolat trenérovi dané kategorie nebo mně a já ho potom nasměruji k příslušnému trenérovi.“
Dostáváme se ke spolupráci se Slavií. Jak to vzniklo a co všechno to obnáší?
„Patříme mezi partnerské kluby Slavie Praha. Já jsem tedy sparťan, a tak jsem s tím na začátku měl trošku problém, ale jde o děti, tak jsem to musel překousnout. (smích) Vím, že Slavia má výbornou mládežnickou koncepci, a hlavně přístup k hráčům samotným je lidský a kamarádský. Partnerských klubů je po republice několik, které si Slavie vybrala. Talentovaní hráči mají možnost si například jednou za dva týdny zatrénovat na Slavii. Později si zahrají v sešívaném dresu přátelská utkání nebo turnaje. Vše jde ale pomalu a postupně a nesmí to „nabourat“ tréninkový plán týmu tady u nás v Kolíně. Ta dohoda je Slavií je jasně daná a jasná. Pro kluky to je určitě velká zkušenost a posouvá je to dál ve své výkonnosti. Vyzkouší si jiný kolektiv, jiné metody a trenéry i jiné prostředí. Nevýhodou této spolupráce je její jednostrannost, co se hráčů týče. Na druhou stranu Slavie nabízí spolupráci ohledně vzdělávání trenérů, ukázkových tréninků, volné vstupenky na zápasy A týmu a pokud se v jejich řadách nebo náborech objeví hráč z naší oblasti, který momentálně výkonnostně nestačí, dají nám tip a my hráče, respektive rodiče, oslovíme.“
Spolupracuje Kolín i s jinými týmy?
„Mnohem plodnější spolupráci máme s Regionální fotbalovou akademií Pardubice (RFA). Je to projekt FAČR, který vznikl v roce 2015 a cílem je jedna fotbalová akademie na kraj. Tahle spolupráce funguje podobným způsobem, ale je ještě intenzivnější. Hlavním záměrem tohoto projektu je centralizace talentů a vytvoření nadstandardních výchovně vzdělávacích podmínek pro pohybově nadané hráče s cílem optimalizovat sportovní, společenský a osobnostní rozvoj každého jedince. Dílčím cílem Regionálních fotbalových akademií je zvýšení konkurenceschopnosti na mezinárodní úrovni v mládežnických reprezentačních kategoriích a zvýšení procentuálního zastoupení hráčů z akademií v mládežnických reprezentacích, takže taková líheň pro potenciální reprezentanty.
Hráči jsou tipováni od kategorie U11, kteří jsou potom pozvaní na kempy, tréninky, vybrané zápasy, případně turnaje. Proces sledování, a hlavně práce s talentovanými hráči trvá několik let až do kategorie U14, kdy se hráč po splnění velmi přísných kriterií může stát součástí akademie a zařadit k dalším 24 vybraným chlapcům ze středních a východních Čech, kteří prošli celým procesem nejlépe. Informace o akademiích doporučuji vyhledat si na internetu. Ten systém má logiku a přinese své ovoce pro český fotbal.“
Podívejme se na práci s dětmi. Co je nejdůležitější u takhle malých dětí, aby se postupně rozvíjely do dospělejšího fotbalového světa?
„U přípravek je nejdůležitější, aby to děti bavilo. To je základ všeho. Dítě musí být do toho fotbalu zapálené a je skvělé, když ho to baví. A od toho tady je trenér, aby mu udělal určitý servis a postavil tréninky tak, aby to dítko zaujaly, ale zároveň něco naučily. Nároky se zvyšují na nás všechny a to, co platilo před pěti lety, už dávno nemusí fungovat. Trenér by tak měl být jako houba a neustále vsakovat nové informace a trendy. Když je trénink zábavný a zároveň náročný, tak při ideálním spojení dítě přestává leckdy vnímat náročnost, protože se dostává do „Flow“ a je zcela pohlceno hrou. Myslím, že jsem hodně náročný a důsledný trenér, ale nikdy nesmí chybět sranda. Těch hlášek z „kabiny“ je hromada. Poslouchám kluky, o čem se baví, ptám se jich, jestli je ve škole nezlobí holky, co poslouchají za hudbu a tak podobně. Trenér a jeho hráči, to je živoucí organismus.
Velmi důležitá je spolupráce s rodiči. Představte si kluka, který miluje fotbal, ale doma má nulovou podporu a pochopení. Je důležité rodičům vysvětlovat, bez prodlení reagovat na jejich podněty nebo otázky. Rodič má právo se zeptat a dostat odpověď. Dostat rodiče do „centra fotbalového dění“ a zapálit je i pro hru. Trenér, který nepracuje a nespolupracuje s rodiči, si sám pod sebou řeže větev a brzo se mu to vrátí. Osobně jsem měl vždy štěstí na skvěle spolupracující rodiče, kteří dokázali své děti podpořit a zajistit jim servis. V žádné sociální skupině ale neexistuje stoprocentní spokojenost, to je nad slunce jasné. Dnes mám ale jistotu, že kdy řeknu, že například sobotu v Děčíně na turnaji máme sraz v osm hodin, tak tam všichni budou, budou celý den fandit a domů přijedeme všichni až večer unavení a vyčerpaní. Tohle je spolupráce, kterou mám na mysli, které si tolik vážím a děkuji za ni.“
Máte s dětmi stanovený nějaký řád?
„Jednoznačně! Tréninkové makro plány, měsíční či týdenní plány. Vše máme na webu. Nelze dlouhodobě pracovat bez jakéhokoliv „jízdního“ řádu. Již od Fotbalové školičky máme tréninkové plány. U mladších kategoriích je to samozřejmě spíš informace pro rodiče. Prcek se o nějaký plán nezajímá. Na druhou stranu, každý z nich ví, že kdy doma zapomene míč, musí přinést pro celý tým ovoce. I tímto způsobem si vytváří určité návyky a smysl pro povinnost, respektive, že si ten míč příště nesmí zapomenout.“
A co ze strany trenérů, jaké jsou na ně požadavky?
„Máme jasně nastavené určité mantinely jak pracovat s mládeží. Každý z trenérů by se měl neustále vzdělávat a pracovat na sobě. Chtěl bych, aby každý z našich hlavních trenéru prošel minimálně UEFA B licencí. Z jedenácti mládežnických týmů máme čtyři trenéry s touto licencí a tři dokonce s licencí UEFA A. Samozřejmě to neznamená, že když má někdo Profi licenci, že je úžasný trenér. Ne každý automechanik přece dokáže opravit Ferrari. Stále hledám šikovné trenéry, ale i kluky, kteří by chtěli začít s trénováním. Stačí mi zavolat.“
Změnilo se ve fungování mládeže něco za těch devět let, co jsi v Kolíně?
„Změnilo se toho celkem dost. Máme Fotbalovou školičku, pět týmů přípravek, čtyři žákovské týmy a dva dorostenecké. Každé mužstvo má svůj realizační tým. Vše je seřazeno podle roku narození. Nesmíme dopustit přetržení „nitky“ a neustále doplňovat děti do Fotbalové školičky, takže nábory. Pokud by tohle padlo, sesype se časem celé naše dlouholeté snažení. To by byla pohroma. Máme webové stránky s milionem přístupů, dostatek tréninkových pomůcek, vybavení a hracích ploch. Náš klub pracuje naprosto standardně.“
V době pandemie zřejmě moc zápasů a turnajů nebylo…
„Dlouho nic nebylo, ale situace se zlepšuje a předpokládám, že do měsíce bude vše jako dříve. Tohle období bylo pro nás všechny těžké. Online tréninky se nedají praktikovat dlouhodobě, chyběl nám kontakt s kluky. Takhle se opravdu trénovat nedá a přiznávám i černé myšlenky, které jsem nemohl vytěsnit z hlavy. Obavy, zda udržíme dostatečné stavy hráčů se nepotvrdily. Jsme zpět!“
Kdybys měl vypíchnout nějaké úspěchy mládeže, respektive přípravek?
„Všeobecně přes všechny naše kategorie, na prvním místě je výkon jednotlivých hráčů, který následně tvoří výkon týmový. Zajímá nás předvedená hra, kolikrát hráč obešel soupeře v souboji jeden na jednoho, kolikrát se dostal do zakončení, jak si počínal při tomto zakončení, co udělá, když ztratí míč, jak vnímá prostor nebo třeba jestli se omluví za faul soupeři a přizná teč, kterou rozhodčí neviděl a podobně. Vyhraný turnaj nebo zápas přece ještě neznamená, že výkon kluků byl výborný. Velkým úspěchem byla nominace dvou hráčů ročníku 2007 do výběru Evropy, který si zahrál zápas proti Manchesteru United. Pro kluky to byl zážitek na celý život. Přes kvalifikace se například ročník 2007 dvakrát probojoval do dvoudenního finále Ondrášovky Cupu, dnes Poháru mládeže. To samé se podařilo ročníku 2011 a mým 2012 dokonce třikrát. Třikrát jsme hráli kvalifikace a předkola a třikrát mezi 24 nejlepšími týmy ČR. V květnu nás teď čeká finálový turnaj v Uničově, kde budou z devadesáti procent ligové týmy. Pro nás to je obrovský úspěch, kvalifikovat se mezi 24 nejlepších týmů. Ještě podotknu, že Ondrášovka Cup, respektive Pohár mládeže je oficiální akcí FAČR. Je to takové „mistrovství republiky“, kde se o finálový turnaj perou stovky týmů z celé ČR.“
Jak vidíš současný stav české mládeže?
„Můžu to velmi dobře srovnávat, protože si vždy po čtyřech až pěti letech beru nový ročník. Vidím to i na náborech. Těch talentovanějších, na kterých je vidět už podle pohybu, že práce s nimi bude výborná, je bohužel čím dál méně. Není to ale chyba dětí samotných. Dříve jsem si na náboru okamžitě všiml šesti až sedmi kluků, dnes jsem rád za dva. O to je ta práce těžší, ale myslím, že i s tímhle se popereme. Od toho jsme tady. Vězte že tohle „řemeslo“ je opravdu těžké.“
Asi v roce 2018 byl v Kolíně trenér z Atlética Madrid. Byl tam vidět nějaký rozdíl mezi českou a španělskou přípravou?
„Mohu posoudit pouze práci trenéra a jeho trénink, globálně soudit určitě nelze. Z větší části mne trénink nepřekvapil a cvičení jsem znal, ale určitě to bylo zpestření a hlavně pro kluky zážitek a zkušenost. Trénovat s trenérem Atlética, komu se to stane.“
Je možné, že se podobná akce bude v budoucnu opakovat?
„Určitě se to může zopakovat. Nabídka přišla na trénink s trenérem Barcelony, ale koronavirová opatření vše zhatila.“
Máte v plánu ještě něco zajímavějšího na tento rok?
„Momentálně mám v jednání velký dvoudenní mezinárodní turnaj v Lipsku pro můj ročník 2012 (U10). Účast potvrdily například Fenerbahce Istanbul, Schalke 04, Benfica Lisabon, Hertha BSC a další týmy z Nizozemí, Dánska, Litvy, Švédska, Finska, Belgie a tak dále. Bude to samozřejmě finančně nákladné (cesta, ubytování, strava, startovné a podobně), ale našel se sponzor z řad rodičů, který by rád pomohl. Zatím je však brzy, ale pevně věřím, že to vyjde. Tohle by byla pecka, která se již nemusí nikdy zopakovat. Přál bych jim to.“
