Tehdy dvacetiletý mladíček, který se s dospělým fotbalem teprve seznamoval. Přesto však byl velmi platným hráčem. Během první poloviny sezony vstřelil 9 branek a řadil se tak mezi top střelce kolínského mužstva. Jarní část této sezony však strávil už v dresu střížkovské Bohemky a poslední, rozhodující zápas s Horními Měcholupy tak sledoval pouze z tribuny. Jak na své působení v Kolíně vzpomíná Jan Boček?
Vy jste byl kmenovým hráčem Mladé Boleslavi, v Kolíně jste hostoval. Jak vzpomínáte na své angažmá v Kolíně?
„Vzpomínám na toto angažmá jen v dobrém. Bylo to moje první angažmá mezi dospělými. Měli jsme výbornou partu, ve které jsem se cítil výborně. I když jsem byl mladý, tak mě Kolíňáci mezi sebe přijali parádně! Třeba takový Jindra Stejskal nebo Martin Jelínek, s těmi jsem se bavil asi nejvíce a byla to vždycky velká sranda. Moc rád na to vzpomínám.“
Odehrál jste první třetiligovou sezonu, ve které jste se umístili druzí. V té následující, postupové jste zde byl „jen“ půl roku. Přesto jste však vstřelil spoustu důležitých branek. Proč jste na druhou část odešel a kam vedly vaše cesty?
„Musím přiznat, že to pro mě bylo hodně těžké a složité rozhodování. Odešel jsem na Střížkov do druhé ligy, kam si mě s sebou vzat trenér Veselý. V necelých dvaceti letech pro mě byla tehdy druhá liga velké lákadlo a já se rozhodl to zkusit. V tu chvíli jsem bohužel netušil, že se postoupí i v Kolíně.“
Z kolínských řad jste byl, tuším, jediný, komu se podařilo vstřelit hattrick. Bylo to v zápase se Strakonicemi, který jste vyhráli 4:1. Jak vzpomínáte na tento okamžik?
„Jestli jsem byl jediný, to si nepamatuji, ale možné to je :-D. Byl to můj první, a myslím, že doposud i poslední hattrick v dospělém fotbale. Vzpomínka to je parádní, tehdy se nám dost dařilo, mně to tam celkem padalo, takže na to vzpomínám opravdu rád. Tolik gólů za půlku sezóny už asi nikdy nevstřelím, takže mi nezbývá než na to jen vzpomínat.“
Na poslední zápas s Horními Měcholupy jste se přišel podívat. Co jste prožíval při pouhém sledování z tribuny?
„Máte pravdu, podívat jsem se byl. Lhal bych, kdybych tvrdil, že mi nebylo líto, že jsem nemohl být na hřišti. Přece jenom na hřišti je to pro hráče lepší pocit než stát jen na tribuně. Ale i tak to byl skvělý zážitek, hodně diváků, výsledek přesně takový, jaký měl být, pak oslavy postupu… Paráda!“
Nyní působíte v Benátkách nad Jizerou, a tak proti Kolínu také hrajete. Dopadají na vás při zápase v Borkách nějaké vzpomínky?
„No jasně, dopadají. Když jsem vešel do areálu a vykoukl na mě správce Měkunda, tak si vždycky zavzpomínám. Na kolínském hřišti se mi vždycky hrálo výborně a musím přiznat, že poté i jako soupeři se mi tu hrálo dobře.“
Na závěr se obraťme k fanouškům – chtěl byste jim do Kolína něco vzkázat?
„Především bych je chtěl pozdravit, snad si na mě nějací fandové vzpomínají :-D. Ať chodí dál v hojném počtu, protože si myslím, že v Kolíně se buduje velmi silné mužstvo a hrají pěkný fotbal. Přál bych Kolínu, aby se tam někdy v budoucnu třeba i ta druhá liga vrátila.“
